Cabaret

Premiéra: 27. února 2003
Igor v roli: kabaretiér a celník

muzikál

Když se 20. listopadu 1966 v newyorském Broadhurst Theater poprvé zvedla opona při slavnostní premiéře muzikálu Cabaret, nikdo netušil, že se toto dílo stane jedním z nejúspěšnějších v muzikálové historii. Představení v režii Harolda Prince získalo sedm cen Tony, včetně nejlepšího muzikálu, zůstalo na repertoáru tři roky a dočkalo se více než 1160 repríz. Když se o šest let později objevila filmová verze režiséra a choreografa Boba Fosseho s Lizou Minnelli, Joelem Greyem a Michaelem Yorkem v hlavních rolích, získala okamžitě osm Oscarů. Další triumfy pak muzikál slavil při svém návratu na Broadway v roce 1998: byl ověnčen čtyřmi cenami Tony, cenami newyorských kritiků a mnoha dalšími a inscenace byla vyhlášena za nejlepší v roce 1998. Ani sami – dodnes tvůrčí – autoři – skladatel John Kander, autor písňových textů Fred Ebb a libretista Joe Masteroff – takový úspěch nečekali. Jednalo se totiž teprve o druhé uvedené dílo autorské dvojice Kander-Ebb, týmu snad nejdéle spolupracujícího v celé broadwayské historii, který dal světu řadu nejlepších děl amerického hudebního divadla – vedle Cabaretu například muzikály Chicago, Zorbu či Kiss of the Spiderwoman. Muzikál, na rozdíl od svých předloh (libretista Joe Masteroff vyšel z autobiografických povídek anglo-amerického spisovatele Christophera Isherwooda a z divadelní hry amerického dramatika Johna van Drutena I am a Camera, je především zajímavý tím, že konfrontuje dvě roviny: reálnou, líčící berlínské zážitky spisovatele Clifforda Bradshawa, především jeho milostný románek s kabaretní zpěvačkou Sally Bowles a nadsazenou rovinu kabaretu, která pod roušku zábavnosti obsahuje i velmi přesné zachycení lidských osudů, pocitů i vášní. Kabaret je místem, kde se lidé baví, zároveň je však i metaforou pro svět, ve kterém se klaunství a absurdita staly základním životním pocitem. Naléhavost Cabaretu nachází živnou půdu zvláště v dnešní době, která nechává mnohé nebezpečné myšlenky a činy bez povšimnutí, aniž by si připouštěla, že mohou být začátkem jejího konce. Takže – vítejte v kabaretu!